Byl to spolužák. Líbil se mi STRAŠNĚ dlouho. Nemyslela jsem na nic jiného, než na něho. Teprve až na konci školního roku jsem si uvědomila, že nemá cenu se o něj snažit. Že má rád jinou. Brečela jsem a žárlila, ale nepomohla jsem ani sobě ani lásce. Ano, odmilovat se je hodně těžké, ale když si budete věřit, dáte to.
Zjistila, jsem že naživo je více než jen sympatický. Skvěle jsme si rozuměli a jeho názory mi seděly více, než od kohokoliv jiného. Nebyla to nějaká zvířecí touha ani sexuální pud, ale přistihla jsem sama sebe, že hltám každé jeho slovo. Pak odjel a já zjišťuju, že jsem od té doby jako tělo bez duše.
NWYVGWj.